Cit. M. H.: „Kolem Kovářské byly sněžné jámy, byly tam už za Napoleona. V nich se držel sníh a led celý rok. Z tama se vozil led, kam bylo potřeba. Třeba na ledování po úrazech, co měli vojáci.
Když třeba to utrhlo nohu a bylo potřeba zastavit krvácení, tak tam v horách na to dávali ten led z ledových jam.“
V Koporeči sedlák Wenzel Gallin vyšlechtil hrušeň – pozdní zimní máslovku. Ta potom dostala název podle osady – koprčka.
Gallin žil v letech 1722 - 1802, hospodářstvísvého otce převzal v roce 1746. To pak v roce 1778 předal svému synovi a věnoval se zejména šlechtění hrušní. Podařilo se mu vypěstovat odrůdu pozdní zimní máslovky,
která následně zlidověla právě pod názvem koprčka.
Zvláštnost této odrůdy spočívá hlavně v tom, že se sklízí v době, kdy jsou plody ještě tvrdé a při ochutnání se netěší dobré chuti. Je proto potřeba je řádně uskladnit, nejlépe do sklepa, kde dozrají,
změknou a zežloutnou a teprve potom je doceněna jejich výborná chuť.
Zdroj – www.oulisnice.cz
Cit. I. F.: „V zimě jsme dostávali na cestu do školy do kapsy na zahřátí čerstvě uvařenou teplou bramboru. Ta nás zahřála a pak jsme ji ve škole snědli na svačinu.“
Cit. K. M.: „Po r. 1961 nařídil Chruščov, že se musí všude pěstovat kukuřice. Houby o tom věděl, jenom si myslel, že když to roste na černozemi na Ukrajině, tak to poroste všude.
Ve škole jsme měli strach neposlechnout. Tak jsme to udělali tak, že jsme ji jeden rok na školní zahradě vyseli, dělali o růstu zápisky a na podzim, když došly první mrazy,
byla pořád malá a zelená. Klasy byly v mléčné zralosti. Tak jsme sepsali zprávu, že tady to nejde a že dalším výsevem bysme způsobili škodu národnímu hospodářství. A měli jsme pokoj.“