ENZEDRA Bílá místa rolnické historie: Místní užitkové a okrasné rostliny jako cesta ke zvyšování druhové rozmanitosti regionu

Rozhovory s pamětníky

Vzhledem k ochraně osobních údajů nejsou uváděna plná jména pamětníků.

V okolí Chomutova se pěstoval tuřín, který se zpracovával na tzv. tuřínové zelí v konzervárně, která cit. „stála před bývalýma kolejema“ (Pozn. dnes mezi ulicemi Bezručova, Škroupova a Blatenská, pravděpodobně mezi čp. 4246 a 85). Tuřínové zelí bylo velice jemné a vyváželo se do celého světa v objemech cit. „po vagónech“. Vozilo se např. do Holandska a za zelí se přivážely ryby do rybičkárny v Kovářské. Tady se z nich vyrobily slanečky, ty se uložily do sklepů, zaledovaly se a do obchodů po republice se rozvážely v průběhu roku. Toto MH si pamatuje a dále zná z vyprávění svých rodičů.

Na Ahníkovsku se ve velkém na polích pěstovala rebarbora. Byla určena hodně na vývoz.

Ve velkém se také pěstovalo zelí.

Kolem Žatce se pěstovaly okurky nakladačky, kterým se říkalo šťovíkovky. Z okurek se ve velkém objemu vyráběly tzv. rychlokvašky, podle toho se Žatečanům říkalo gurkenloutschen.

Pověstné jsou hrušky koprčky z obce Koporeč u Havraně. Byly vyšlechtěny na konci 18. století. Hrušně štěpované koprkou se znovu vysazují u Chban. Cit.: „Hrušky si to geneticky zařídily tak, že kvetou dřív, než kaštany, aby bylo dřívější opylování. Tak se samy přizpůsobily podmínkám v Krušných horách.“
Pěstovaly se tu hrušky zlatá korunka, co jsou úzké a dlouhé. Později dostaly název Boskova lahvice.

Len se pěstoval na horách. U Křímova byla rosírna lnu. Zbytek rosírny je cit. „vlevo před Myší dírou, je už bez střechy, pár zdí a kamenů, vedle je rybníček.“ (souřadnice š N/Y 50.48139, délka E/X 13.29250).

„Na Benaru na střeše byly velký šutry a když přišli Češi po r. 45, co to neznali, taky ty šutry házeli dolů. Ale pak jim řekli, že jsou blbí. Ty šutry tam byly jako izolace, natáhly teplo a to se z nich potom používalo na výrobu.“

Z obilí se pěstoval ječmen, pšenice, oves a žito, z pícnin jetel a vojtěška. Z žitné slámy se hlavně přes zimu vyráběly pletené kroucené drobnosti, ozdoby, a po zimě to navezli do podhůří na prodej.

Pěstovalo se tu hodně cibule, třeba ve Strupčicích, Okoříně, Račeticích, Radonicích. Každý cibulář měl svoje semínka. Nechával si „matku“, z té potom používal semínka na další rok.

Kolem Března a Střezova se pěstoval ve velkém chřest. Bylo to na polích, pěstovali ho hlavně Němci.

Bylo tu hodně jeřabin, vogelbernbaum. Z nich se dělaly nejvíc marmelády.

Rok narození, bydliště: 1952, Chomutov


Doma byla velká zahrada. Pamatuji si rajčata, ze kterých se vyrábělo něco jako sirup, byl moc dobrý na pití.

Na zahradě a na malém políčku jsme měli brambory, z těch se hodně vařilo.

Rok narození, bydliště: 1930, Chomutov


Zemědělství probíhalo do r. 1989 tradičním způsobem, ale pak se začalo měnit. Finančně začala být výhodná řepka, takže se pak pěstovala skoro na čtvrtině polí.

Jinak se pěstovaly hlavně obiloviny. Krmné plodiny se nepěstovaly prakticky vůbec, protože se pořád snižovaly chovy prasat a dalších hospodářských zvířat. Snižovaly se plochy s pícninami, které zvyšujíovaly kvalitu půdy.

Kukuřice se pěstovala až v posledních letech, ale ne na zrno, ale hlavně na biolíh. Vrátila se cukrovka. Byla i vyšší kvality, než dřív, tj. za 1. republiky, kdy se pěstovala normálně.

Brambory se pěstovaly naprosto běžně a na velkých plochách. V současné době plochy s bramborami pořád ubývají.

Dřív se pěstoval hodně tuřín považovaný za rostlinu chudých. V posledních letech se vrací a stává se zajímavou plodinou pro zdravou výživu. Přesto se pěstuje velmi málo.

Rok narození, bydliště: 1954, Droužkovice


Ve Strupčicích se pěstovala cibule, ale ne tak ve velkém, jako v Račeticích. Pěstovala se tam také cukrová řepa, která se vozila do velkého cukrovaru v Havrani (Pětipsy).

Na zahrádkách byly obvykle mrkev, kedlubny, petržel, celer, nejvíc si pamatuje mrkev, protože jí bylo nejvíc.

Z obilí bylo nejvíc pšenice a žita. Sedláci byli dost bohatí a na polích to bylo vidět. Opravdu chudých a „malých rolníků“ bylo jen pár.

Rok narození, bydliště: 1946, Chomutov


Ze zahrady si pamatuji růže na keřích a taky se popínaly po zdi domu. Maminka je stříhala a nosili jsme je na hřbitov, asi dědovi. Jedny byly bílé a pak ty na zdi žlutooranžové. Taky jsme měli na zahradě pivoňky a jiřiny.

Pěstovali jsme hlavně brambory a zelí.

Rok narození, bydliště: 1933, Kadaň - Jirkov


Na poli doma bylo zelí a kapusta. Zelí jsme považovali za „horší zeleninu“, kapusta byla „lepší“.

Pokaždé jsme pěstovali cukrovku. Doma jsme z ní vařili sirup na slazení. Říkali jsme tomu sirup, ale hustotu měl spíš jako med.

Myslím, že bylo i dost odrůd jablek a drobného ovoce. Dělaly se z nich marmelády, používaly se na koláče a do kynutých knedlíků.

Rok narození, bydliště: 1922, Chomutov


Na poli jsme měli obilí tak, jak už tu říkali, teda pšenice, ječmen a žito. Měli jsme doma pole, tam to všechno bylo.

Rok narození, bydliště: po první válce, Strupčice


Nejvíc se tu pěstovaly brambory a len. Len hlavně ve vyšších polohách, třeba u Křímova byla rosírna lnu. Zpracovávalo se taky lněné semínko, nejvíc na olej a pamatuje se taky na olejové mlýny, které postupně zanikly.

Obilí se pěstovalo taky – nejvíc pšenice a ječmen. Oves rostl na okraji polí tam, kde se obracely pluhy a brány.

Na zahradě doma měli hlavně kořenovou zeleninu – petržel, mrkev a celer, pak třeba hrách, kedlubny. Na zahradě měli také rybíz, vždycky ho bylo hodně. Byl hlavně na marmeládu, čerstvý se dával na buchty.

Zeleninu, kterou doma nepěstovali, tak chodili nakupovat na tržnici do Chomutova. Tam to prodávali zahrádkáři a dalo se tam koupit skoro všechno – cibule, česnek, zelí, jablka, kapusta, kdeco.

Okolo Chomutova bylo kolem cest hodně dobrých hrušek.

Rok narození, bydliště: 1927, Chomutov


Na poli jsme měli obilí na chleba. Do chleba se dával anýz nebo kmín.

Pěstovali jsme taky tuřín, z toho jsme dělali zelí, nic jiného.

Na zahradě jsme měli okurky na zavaření, salátovky si nepamatuji. Vždycky jsme měli kořenovou zeleninu – mrkev, petržel a celer, to bylo na polévku. Pamatuji se velké kusy zeleniny a taky houby, co maminka a babička dávaly do polévky.

Rok narození, bydliště: 1933, Jirkov


Hodně se pěstovaly jahody, byly na každé zahradě. Dělaly se z nich marmelády, používaly se na koláče a do kynutých knedlíků.

Na poli a na zahradě byly brambory, měli je všichni, na jídlo a na krmení pro domácí zvířata byly hodně důležité. Vždycky byla taky cibule a česnek.

Rok narození, bydliště: 1926, Chomutov


Doma pěstovali především jablka, odrůdy Delicius, Golden a Jonatan. Pěstovali na zahradě i „normální“ zeleninu, ale nejdůležitější pro ně byly jablka.

V Prunéřově v místech, kde je teď nádraží, se zpracovávalo ovoce ve velkém.

Rok narození, bydliště: 1936, Vernéřov


Měli jsme štěstí, že jsme měli zahradu a pole na teplou stranu a všemu se tam dařilo. Po válce jsme začali pěstoval rajčata. Těm se tam dařilo

Na poli jsme měli pšenici a ječmen. Mlátili jsme doma. Taky tam byla cukrovka a ta byla taky na prodej. Cukrovku ve velkém pěstovaly také statky a zemědělská družstva, všechno se dodávalo do cukrovarů.

Na poli jsme měli brambory. Těch bylo tolik, že byly i na prodej.

Mák někdo pěstoval, někdo ho kupoval.

Někdo pěstoval na poli tuřín, ale my jsme ho neměli.

Rok narození, bydliště: 1926, Jirkov


V Jirkově se pěstoval hodně ovoce, třeba jablka a třešně. Jabloní bylo hodně, některé odrůdy se pěstovaly odnepaměti. Pěstovala se odrůda matčino jablko, ale už se asi nezachovalo. Byla výhoda, že kvetlo později, proto nevymrzly květy.

Pěstovaly se hrozny, ale v malém množství a jen tam, kam hodně svítilo slunce.

Ví, že na Chomutovsku se pěstoval tuřín a chřest, ale přímo v Jirkově se nepěstoval. Jirkov je na něj asi už vysoko a taky potřebuje hlubokou půdu.

Dřív se tady pěstoval len. Po r. 1960 se už ale nepěstoval. Státní statky o něj neměly zájem, protože si na sebe musely vydělat a to u lnu moc nešlo.

Rok narození, bydliště: 1936, Sušany


Věnoval se celý života „sadaření“. Vysazovali se stromy odolné proti zimě, přizpůsobené kratší vegetační době a později se šlechtily stromy tak, aby se mohly vysazovat na výsypky.

O Chruščovovi (kukuřice – viz K. M., nar. 1928) věděl a potvrdil tuto zkušenost. Pěstovalo se žito a pšenice, ale byly malé výnosy, nebyla tady úrodná pole.

Na Račeticku to bylo jiné, tam je dobrá půda. Račetice byly pověstné pěstováním cibule ve velkém. Kromě toho se tam pěstovalo vždycky i zelí, zelenina.

V kopcích, kde půda nešla obdělat, byly hlavně pastviny pro krávy, ovcí bylo méně. To si pamatuje tak od poloviny 50. let minulého století. Doma měli kozu. U Pavlova nad Vernéřovem se velkém pěstovaly švestky.

Rok narození, bydliště: 1940, Chomutov


Měli jsme doma pole, které jsme pak museli dát do družstva.

Pěstovala se na něm kukuřice na silážování, pamatuji si to z doby, kdy jsem byla malá holka.
Doma jsme pěstovali brambory. Ty byly nejdůležitější, pamatuji se, jak jsme je každý rok okopávali a pak vybírali.

Z brambor dělala maminka uhlířinu, to byly brambory a knedlíky opečené na sádle. Měla jsem to moc ráda.

Rok narození, bydliště: 1951, Vrskmaň


V Kadani měli domek se zahrádkou. Byl tam hlavně trávník a květiny, pamatuje si jiřiny, pivoňky, kosatce a v rohu u plotu fialový šeřík. Na jaře mívali hodně bledulí a sněženek.

Měli stromy – třešně, višně, a pak rybíz a angrešt. Z ovoce maminka dělala hlavně marmelády, kompot taky, ale jen když bylo ovoce opravdu hodně.

Kousek za zahradou rostly brusinky. Chodily na ně s maminkou a sestrou, měla je moc ráda.

Maminka pekla v pekáčku trhanec. Těsto nalila do pekáčku a když se upekl, „potrhala“ ho vidličkou a naložila na talíř. Tam nám to polila teplým mlékem a brusinkami.

Rok narození, bydliště: 1945, Jirkov, dříve Kadaň


S rodiči žili v domku v Kadani. Na malé zahrádce doma pěstovali běžnou zeleninu – mrkev, petržel, hrách, fazole, zelí a kedlubny.

Na stromy nebylo místo, ale vždycky měli rybíz a angrešt. Rybíz měli červený a bílý. Angrešt byl červený, chlupatý a pak za plotem zahrady rostl planý zelený. Ten trhali taky, ale byl kyselejší.

U plotu měli rebarboru, tu ulamovali, jedli, ale pak z ní měli „kopřivku“. Maminka z ní dělala buchty.

Rok narození, bydliště: 1940, Jirkov, dříve Kadaň


Společnost se zabývá udržením a rozšířením starých užitkových rostlin,stejně jako šlechtěním nových odrůd jako je například červená řepa – druh „Robuschka“ nebo fazole Delinel (trpasličí, poloraná odrůda). Jde o to, aby byla zajištěna dobrá chuť plodin a také by by měly mít například dlouhou dobu sklizně. Několik odrůd, které budou nabídnuty, nebyly již dlouhou dobu pěstovány. Byly například uloženy v genové bance v Gatersleben a díky angažovanosti spolků a zahradnických podniků se je opět povedlo „oživit“. Od spolku VEN – Verein zur Erhaltung der Nutzpflanzenvielfalt e.V. (VEN Sdružení pro zachování rozmanitosti plodin e.V.) získala společnost darem druhy salátu „Bautzner Dauerkopf“ (Budyšínská trvanlivá hlava) a „Frühlingsgruß“ (jarní pozdrav), stejně jako odrůdy hrachu „Slowakische Landsorte“ (Slovenská národní odrůda) a „40tägige“ (40denní). Pro spolek Erhalternetzwerk Ost získala společnost odrůdu červené řepy “Carotine” a různé odrůdy fazolí, např. “Wachs Füllhorn” (vosková hojnost) nebo “Julifreude” (červencová radost), aby bylo zajištěno jejich další zachování a rozvíjení.

Rok narození, bydliště: Tharandt


Chceme-li úspěšné zemědělské hospodaření, není v současnosti možné sáhnout po historických odrůdách. Je zde problém, že mnoho z odrůd není možné pěstovat v regionálních podmínkách Krušnohoří. Tyto nevýhody lze snadněji kompenzovat nejrůznějšími zemědělskými opatřeními než znovuzavedením starých užitkových rostlin. V zásadě se jedná o zajímavé téma pro jednotlivé podniky, ovšem musí být realizovatelný odbyt.
Podnik zařazuje regionální potraviny. Ve vlastním farmářském obchodě budou lisovány regionální olejnaté rostliny, z nichž budou získávány různé jedlé oleje, mimo jiné olej ze lničky seté či z konopí.

Rok narození, bydliště: Clausnitz


Pěstování brambor bylo a stále je v Krušných horách široce rozšířeno. Toto není dáno ani tak maximálními výnosy, jako spíše prostředním, které významně snižuje šíření chorob brambor.
Významné odrůdy brambor v Krušných horách/Vogtland byly: Ackerseegen: vypěstované v roce 1929 křížením odrůd HINDENBURG a ALLERFRÜHSTE GELBE; pěstitel: Georg Friedrich Böhm z Groß Bieberau v Odenwald; Reichskanzler (Říšský kancléř) - pěstitel Wilhelm Richter, který žil a pracoval na konci 19. století nedaleko našeho rodného města ve Zwickau, způsobil revoluci v pěstování brambor tím, že poprvé začal s křížením brambor. Takto vzniklé odrůdy RICHTERS IMPERATOR a REICHSKANZLER patřily ve své době k prvním “standardním odrůdám” a byly považovány za normu pro další nové druhy. Vogtländische Blaue (Fojtské modré): ve Fojtsku pěstovány na polích od 17. stol.

Rok narození, bydliště: Rotschau


Pan Kresse obhospodařuje ovocný sad v Chemnitzu s výměrou 3000 m². Ten byl založený v roce 1951. Pěstuje na něm následující druhy jabloní:
- Kaiser Wilhelm (Císař Vilém)
- Grafensteiner (Grávštýnské)
- Cocs Orange (Coxova reneta)
- Deutscher Edelapfel (Německé ušlechtilé žluté)
- Schafsnase
- Ontario
- Klarapfel (Průsvitné letní)
Vedle toho ještě následující druhy hrušní:
- Gute Luise (Avranšská nebo také Dobrá Louisa)
- Alexander Lukas (Lukasova)
- Mehlbirne (moučná hruška)
- Clapps Liebling (Clappova)
Dá se říci, že tyto ovocné druhy jsou regionu dobře přizpůsobeny. Význam mají staré odrůdy, které díky chybějícímu šlechtění jsou bez alergenů. Kromě toho bylo dokázáno, že jablka, která při kontaktu s kyslíkem hnědnou, jsou lépe stravitelná než nové druhy.

Rok narození, bydliště: Chemnitz


Členové saského svazu pro biomasu se zabývají testováním alternativních užitkových rostlin za účelem získání bioplynu. Důraz je tedy kladen na ziskovost. Hlavními surovinami jsou kukuřice a tráva. V uplynulých letech byl vyzkoušen mužák prorostlý (Silphium perfoliatum). Zde se ovšem nejedná o původní kulturní plodinu, neboť její domovinou je Severní Amerika.
Společnost pro biomasu v ýslovně vítá využití starých kulturních plodin, nejen z kulturně historického pohledu, ale také z čistě praktických hospodářských důvodů. Klimatické změny vyžadují zaměření na staré kulturní plodiny, které jsou přizpůsobené regionálním podmínkám.

Rok narození, bydliště: Freiberg


V uplynulých desetiletích zůstávaly staré užitkové rostliny bez povšimnutí. Pan Liebe vyrůstal na statku, který ani v době NDR nebyl začleněn do LPG (Zemědělské výrobní družstvo). I přesto u nich nebyly využívány původní užitkové druhy rostlin, ale aktuální odrůdy, které předepisoval stát.
Jako hlavní zahradník si vzpomíná na práce týkající se pěstování růží v Chomutově.

Rok narození, bydliště: Markkleeberg


Pěstování starých užitkových plodin bylo v minulosti mnohokrát vyzkoušeno, ale v praxi se je nepodařilo znovu prosadit. K výsevu byl použit například olejný len. Z důvodu nehospodárnosti byl však pokus ukončen. Nedaleký Ambrossgut e.V. (registrovaný spolek) se zaměřil na ukázková pole, díky kterým seznamoval obyvatele se starými užitkovými rostlinami. Celkově vzato se dá říci, že zemědělské odvětví v Krušnohoří se velmi zajímá o nejrůznější alternativy, které budou ekonomicky životaschopné a současně odolné vůči proměnlivým povětrnostním vlivům, které v regionu panují.
Již několik let se opět pěstuje olejný len, rostlina, která se v tomto regionu pěstovala několik staletí, ale byla po mnoho let z důvodu nehospodárnosti zapomenuta. Má svůj význam při střídání plodin jako poslední plodina, které stačí půda s méně živinami. Její nenáročnost ji díky tomu činí velmi atraktivní a podporuje to její opětovné pěstování. V budoucnu by bylo dobré najít využití pro slámu, tedy vymlácené stonky a stébla.

Rok narození, bydliště: Großolbersdorf


© 2021 - Ing. Vladimír Zvala