prosinec 2023
Na stránkách Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje byl zveřejněn příspěvek popisující možnosti původních užitkových rostlin v regionálních potravinách.
Celý článek si můžete přečíst zde
srpen 2023
V letošním roce jsme nechali demonstrační plochy v ZOO Chomutov a na pozemcích VÚRV odpočívat pro odplevelení pozemku. V roce 2024 budou opět pozemky osety.
září 2022
odrůda brambor Vogtländische blaue
odrůda brambor Reichskanzler
červen 2021
Plocha záchranných sběrů Doupov
růže Dr. Eckner vyšlechtěná Wincencem
Porost kvetoucí pohanky a lnu
Setí demonstračních parcel na skanzenu v ZOO Chomutov, březen 2021
Historicky pěstované plodiny
Představení výsledků projektu
2020
Konzervace starých krajových plodin
„Prosím, seznamte se – Dášenka“
leden 2021
Pro dobrý průběh zejména zahradních prací byla do projektového týmu
získána paní Dagmar Šamonilová. Dášenka, jak je všemi láskyplně
oslovována, vystudovala střední školu zahradnickou. Její dovednosti,
znalosti a cit pro vše, co oplývá schopností fotosyntézy, nepochází jen ze
studia a z dlouhé praxe, ale hodně se naučila i od svého otce. Díky naší
kolegyni je zahrada nejen pokusnou, ale skutečně ukázkovou.
„Sklízení úrody brambor“
Přísloví o inteligenci sedláka nepřímo úměrné velikosti brambor je všem
známo. Nutno věřit, že právě výpěstky v projektu ENZEDRA – Bílá místa
rolnické historie jsou výjimkou potvrzující pravidlo. I přes suché léto velikost
některých brambor skutečně stála zato, ale je pravda, že povětšinou
odpovídala právě tomu suchému létu. Bramborová sadba tak připravila kus
pokusné zahrady pro další plodiny v příštím roce.
Brambory jsou dobře uloženy a čekají na zpracování. V době adventní
budou využity při vaření podle starých ještě českoněmeckých receptů, třeba
právě na tradiční devatero – štědrovečerní menu našeho kraje.
Ukázková zahrada
květen 2018
Podle vzpomínek seniorů se na zahradách vždy pěstovala především
kořenová zelenina – mrkev, celer a petržel, vždycky pár řádků zelí a
kapusty (hlávkové a růžičkové), nikdy nechyběla fazole a hrášek. Hlavně
pro děti tady byly jahody. Nebylo jich moc a nebyly nijak velké, ale většinou
byly. Na co se děti těšívaly už od jara, byla rebarbora. Její velké listy rašily
po prvním sněhu někde v koutě u plotů a po kyselých silných řapících se
zpravidla objevovala podle tehdejší terminologie kopřivka (dnes bychom to
nazvali alergickou reakcí). Z koření nechyběl třeba libeček, dobromysl a
pažitka. Zlatým pokladem pro stravování byly samozřejmě brambory,
kterých se pěstovalo tolik, jak byla velká domácnost a kolik dovolila zahrada
či políčko.
