Na stránkách Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje byl zveřejněn příspěvek popisující možnosti původních užitkových rostlin v regionálních potravinách.

Celý článek si můžete přečíst zde

V letošním roce jsme nechali demonstrační plochy v ZOO Chomutov a na pozemcích VÚRV odpočívat pro odplevelení pozemku. V roce 2024 budou opět pozemky osety.

odrůda brambor Vogtländische blaue

odrůda brambor Reichskanzler

Plocha záchranných sběrů Doupov

růže Dr. Eckner vyšlechtěná Wincencem

Porost kvetoucí pohanky a lnu

2020

Přísloví o inteligenci sedláka nepřímo úměrné velikosti brambor je všem
známo. Nutno věřit, že právě výpěstky v projektu ENZEDRA – Bílá místa
rolnické historie jsou výjimkou potvrzující pravidlo. I přes suché léto velikost

některých brambor skutečně stála zato, ale je pravda, že povětšinou
odpovídala právě tomu suchému létu. Bramborová sadba tak připravila kus
pokusné zahrady pro další plodiny v příštím roce.
Brambory jsou dobře uloženy a čekají na zpracování. V době adventní
budou využity při vaření podle starých ještě českoněmeckých receptů, třeba
právě na tradiční devatero – štědrovečerní menu našeho kraje.

květen 2018

Podle vzpomínek seniorů se na zahradách vždy pěstovala především
kořenová zelenina – mrkev, celer a petržel, vždycky pár řádků zelí a
kapusty (hlávkové a růžičkové), nikdy nechyběla fazole a hrášek. Hlavně
pro děti tady byly jahody. Nebylo jich moc a nebyly nijak velké, ale většinou
byly. Na co se děti těšívaly už od jara, byla rebarbora. Její velké listy rašily
po prvním sněhu někde v koutě u plotů a po kyselých silných řapících se
zpravidla objevovala podle tehdejší terminologie kopřivka (dnes bychom to
nazvali alergickou reakcí). Z koření nechyběl třeba libeček, dobromysl a
pažitka. Zlatým pokladem pro stravování byly samozřejmě brambory,
kterých se pěstovalo tolik, jak byla velká domácnost a kolik dovolila zahrada
či políčko.